Výzkum

Univerzitní zahrada má celou řadu zajímavých, ucelených a vědecky hodnotných sbírek rostlin. Dáváme proto naše sbírky k dispozici výzkumu a spolupracujeme s mnoha vědeckými týmy. V současnosti u nás probíhají nebo nedávno proběhly tyto projekty:

Jak poznat falešnou skořici a kávu

Projekt doc. Dr. Ing. Pavla Vejla z ČZU si klade za cíl vyvinout metodiku pro diagnostiku pančovaných směsí kávy a skořice pomocí DNA analýzy. V červenci proto v naší zahradě proběhl odběr listů rostlin rodu Coffea (kávovník) a Cinnamomum (skořicovník). Výzkumný tým zároveň přislíbil pomoc s určením neznámého skořicovníku ze sbírky subtropických rostlin rámci DNA analýz vzorků.

Léčivé látky sukulentních rostlin

Výzkum Bc. Ondřeje Šlachty z VŠCHT je zaměřený na obsahové látky v sukulentech rodu Sceletium (dnes řazeny také do rodu Mesembryanthemum). Botanická zahrada poskytla za účelem výzkumu vzorky tří druhů tohoto rodu. Prvním z nich byl druh S. tortuosum, což je druh, který se pěstuje běžněji a má údajně obsahovat látky působící jako přírodní antidepresivum. Kromě toho dala zahrada k dispozici další dva taxony (S. rigidum a zatím neurčený druh) získané ze semen dovezených v roce 2018 T. Procházkou z expedice do Malého Karoo.

Evoluce kaktusů

V rámci projektů zkoumajících variabilitu ve velikosti genomu odstartoval letos projekt věnující se chilským a argentinským kaktusům rodu Copiapoa, Eriosyce a Eulychnia. Jeho cílem je prozkoumat evoluční mechanismy, které stály za chilským překotným vývojem druhů v rámci čeledi kaktusovitých. V průběhu roku byly analyzovány semenáče vypěstované ze semen vysetých v roce 2023. Přidány budou později i argentinské sběry z letošního roku a letos objednaná semena. Výsledkem studie bude publikace v odborné literatuře a bakalářská práce studenta Jiřího Kolína pod vedením Mgr. Tomáše Urfuse, Ph.D.
Tomáš Procházka z Botanické zarhady PřF UK má roli konzultanta této práce.

PiperNET

Cílem projektu je vývoj nových metod pro vyhledávání bioaktivních alkaloidů obsažených v rostlinách čeledi pepřovníkovitých (Piperaceae) a objasnění jejich biosyntézy. V budoucnu tak případně bude možná jejich produkce ve velkém. Projekt probíhá v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Botanická zahrada poskytla materiál v podobě listů, výhonů a kořenů několika druhů rodu pepřovník (Piper). Byl mezi nimi i neurčený druh sbíraný ve Vietnamu. Díky této studii máme šanci v budoucnu zjistit, o jaký druh se jedná.

Biodiverzita rostlin ve středoevropských botanických zahradách

Cílem studie Martina Freiberga z botanické zahrady v Leipzigu je zjistit, které skupiny rostlin jsou v rámci středoevropských botanických zahrad dobře zastoupené a které jsou spíše opomíjené.

Pro studii jsme poskytli podklady z naší evidence rostlin. Zároveň jsme zprostředkovali spolupráci s dalšími botanickými zahradami v Česku i na Slovensku.

Pohlaví, houby a bezblanky

Skleník botanické zahrady i další velké skleníky v Praze hostí tropické žáby bezblanky rodu Eleutherodactylus, které jsou zajímavou skupinou pro studium evoluce pohlavních chromozomů. Tým českých vědců u nás sbíral vzorky v rámci dobrovolné pomoci kolegyni Wen Juan-Ma z Bruselu. Materiál poslouží k cytogenetické a molekulární charakterizaci pohlavních chromozomů bezblanek.

Mgr. Jakub Černý z Univerzity Palackého v Olomouci pracuje na menším projektu, který
se zaměřuje na studium houbových chorob u bezblanek druhu Eleutherodactylus johnstonei. V rámci projektu proběhl v roce 2025 odchyt bezblanek chovaných v našem skleníku a terénní odběr vzorků.

Výzkum rodu Oritrophium

Juan Manuel Gorospe Ballesteros studuje vzácnou skupinu rostlin rodu Oritrophium (hvězdnicovité, Asteraceae) v rámci dvou výzkumných projektů. První z nich zjišťuje příbuzenské vztahy této poměrně nedávno diverzifikované skupiny rostlin s cílem pozorovat speciační kontinuum. Druhý projekt se zabývá evoluční radiací rostlin z alpínských poloh tropů. Srovnává roli allopatrie, hybridizace a diferenciace nik rostlin z těchto oblastí napříč kontinenty. V botanické zahradě byla odborně vyseta semena 4 druhů rodu Oritrophium a nyní pečujeme o cca 60 rostlin určených pro tento výzkum.

Cytogeografie, reprodukční biologie a evoluce andských skupin rostlin

Vědci z katedry botaniky PřF UK se podílí na projektu v rámci strategického partnerství Univerzita Karlova - Universidad de Chile, Santiago. Projekt zkoumá funkční vlastnosti rostlin dvou druhů blatouchu, Caltha sagittata a C. appendiculata. Zaměřuje se zejména na jejich životní formu, anatomickou stavbu, ploidii (počet kopií chromosomů), reprodukční biologii a ekofyziologickou konstituci. Hledá odpověď na otázku, zda jsou tyto vlastnosti adaptivní odpovědí druhů na selekční tlaky vysokohorského prostředí a do jaké míry jsou podmíněny příbuzenskými vztahy mezi druhy. Projekt je založen na srovnání evolučních trendů u rostlin s odlišným geografickým areálem výskytu, tj. tropickým (rovníkové ekvádorské Andy) a temperátním (jižní chilské Andy).

V botanické zahradě kultivujeme pro projekt oba zmíněné druhy blatouchu v několika exemplářích z různých lokalit od Ekvádoru až po jižní Chile.

Výzkum jihoafrických šťavelů

Naše jedinečná sbírka jihoafrických šťavelů (rod Oxalis) je již několik let předmětem různých studií probíhajících na katedře botaniky i v AV ČR. Projekty běží pod záštitou AV ČR v Třeboni.

První dlouhodobý projekt vede F. Curtis Lubbe z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu AV ČR. Zabývá se vlastnostmi a růstovými strategiemi u hlíznatých druhů jihoafrických šťavelů. Cílem je hlubší porozumění diverzifikace, alokace zdrojů, role stupně ploidie a strategií podzemní prostorové alokace.

Vedoucím druhého projektu je Lars Götzenberger z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR. Projekt je zaměřený na květní ekonomiku u jihoafrických šťavelů. Zkoumá růstové vztahy mezi květy a listy a odhaluje jejich konstrukční a životnostní limity.

Délka růstové sezóny trvalek

Tým z katedry botaniky PřF UK provádí na základě dat sbíraných v botanické zahradě výzkum ekologických vlivů, kterými se řídí vnitrodruhové rozdíly v růstové sezóně trvalek mírného pásu. Trvalky se snaží optimálně využít příznivé podmínky a vyhnout se ztrátě tkání při podmínkách nepříznivých. Více se dozvíte v publikovaném vědeckém článku zde:
T. Koubek, T. Mašková & T. Herben: Determinants of interspecific variation in season length
of perennial herbs, Annals of Botany, Volume 132, Issue 2, 25 July 2023, Pages 281–291
https://doi.org/10.1093/aob/mcad088

Historická léčiva

Botanická zahrada poskytla vzorky plodů a dřeva jalovců k použití v diplomové práci Složení a degradace pozůstatků léčivých přípravků z 18. – 20. století. V rámci práce probíhá analýza zbytků léčiv z Kapucínské lékárny, které jsou nyní majetkem Národního muzea, a jejich porovnání se současnými vzorky.