O zahradě

 

Základní údaje

Ginkgo biloba f. praga
Ginkgo biloba 'Praga' před skleníkem

Zahrada je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a na jejím území se nachází Katedra botaniky, Ústav životního prostředí a sídlí zde i studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK. Rozloha zahrady je 3,5 ha, ročně ji navštíví asi 100 000 návštěvníků. Slouží k vědeckému výzkumu a k výuce studentů Univerzity Karlovy i dalších škol a přispívá k celoživotnímu vzdělávání veřejnosti. Zahrada je zapojena do řady programů záchrany ohrožených druhů rostlin. Slouží také jako příjemná zelená oáza v–centru Prahy.

Ve sklenících je stálá expozice tropů a subtropů, včetně národní sbírky kaktusů a jihoafrických sukulentů. Sbírka rostlin z vlhčích oblastí subtropů je ze skleníku na léto přemisťována pod širé nebe do prostoru naproti skleníku. Vedle významných sbírek sukulentů stojí za zmínku vzrostlé letité exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století.

Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba ‘Praga’, ve skutečnosti jakási někdejší obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 130 let, dále jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně udržovaná po celých předchozích sto let.

 

Historie

zahrada v roce 1907
Botanická zahrada v roce 1907, Archiv BZ PřF UK

Univerzitní zahrada byla založena roku 1775 v Praze na Smíchově. Kolem r. 1840 se v ní pěstovalo téměř 13 000 druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin. Pro časté záplavy byla později přemístěna na pozemek odkoupený od Společnosti pro zvelebování zahrad, podporované mimo jiné knížetem Rohanem. Na současném místě byla otevřena spolu s novými botanickými ústavy české i německé univerzity v roce 1898 (budovy Benátská 2 a Viničná 5).

Sbírky rostlin ze Smíchova byly rozděleny mezi obě univerzity rovným dílem. Převzaty byly rovněž sbírky ze skleníků Společnosti pro zvelebování zahad. Část z nich se dochovala dodnes, proto je stáří některých palem, cykasů a dalších rostlin odhadováno na více než 130 let.

Při náletu 14. února 1945 byly silně poškozeny a později strženy skleníky německé univerzity. Po osvobození převzala obě části zahrady jako celek Univerzita Karlova. Do osmdesátých let minulého století byla zahrada formálně propojena s Katedrou botaniky, od té doby je samostatnou správní jednotkou v rámci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podrobnější informace o historii naší zahrady můžete získat na stránkách naší aplikace:

Jedna zahrada a dvě univerzity
Založení zahrady na Slupských stráních
Společný život Na slupi
Válka prochází univerzitní zahradou
Poválečný vývoj zahrady

 

Výroční zprávy

Azalka

Výroční zpráva Botanické zahrady PřF UK 2023

Výroční zpráva Botanické zahrady PřF UK 2022

Výroční zpráva Botanické zahrady PřF UK 2021