Z naší galerie

P Ú S Č P S N
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
Add to My Calendar

Přihlášení

To prevent automated spam submissions leave this field empty.

RSS

Dutch English French German Italian Japanese Portuguese Russian Spanish

Jste zde

Domů » Rostliny

Venkovní expozice

Venkovní expozice jsou základem botanické zahrady; obsahují ca 3 000 druhů rostlin, přenášených od r. 1904 z původních středoevropských lokalit; představují tedy i ojedinělou genofondovou sbírku. Nejvýznamnější či ekologicky vymezené expozice jsou zmíněny ve zvláštních odstavcích.

Středoevropská květena
Vodní a bahenní rostliny
Rostliny písčin
Rostliny rašelinišť a slatin
Užitkové rostliny
Středozemská skalka
Rašeliništní vřesovcovité
Stinná skalka
Sbírka jehličnanů

 

 

Středoevropská květena

Středoevropská květena je základní venkovní expozicí založenou současně se zahradou a je průběžně doplňována. Její skalková část byla vybudována z vápence dovezeného z Českého krasu (odtud neformální název „Karlštejn“) s romantizující jeskyní dnes porostlou břečťanem. Je rozčleněna na svažitý vápencový reliéf a plochou stinnou „hájovou“ část s dominantním stromem Pterocarya fraxinifolia, náležejícím k nejstarším stromům v zahradě. Oběma částmi protéká potok zakončený jezírkem. Vzhledem k této dispozici zde rostou středoevropské rostliny

  • teplomilných skalních stepí,
  • horských vápencových skal,
  • dubohabrových hájů,
  • lužních lesů,
  • stojatých a pomalu tekoucích vod.

Expozice obsahuje ca 1 100 druhů z České a Slovenské republiky. Návštěvník se zde může seznámit jak s běžnými středoevropskými druhy, tak druhy kriticky ohroženými či endemity. Z těch je možno zdůraznit např. včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), kosatec bezlistý (Iris aphylla), hvězdnici alpskou (Aster alpinus), karpatský endemický zvonek karpatský (Campanula carpatica) nebo v jarním období dominující submeditránní koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis); v nivní části pak východokarpatský druh pablen kraňský (Scopolia carniolica) či zajímavou sbírku submediteránních a kontinentálních hrachorů (Lathyrus venetus, L. heterophyllus a L. pisiformis).

Vodní a bahenní rostliny

Expozice na druhé zahradní terase byla vybudována nově v létech 2002–2003 na základě architektonického návrhu Ing. Martina Severina. Nahradila tak expozici zaniklou v osmdesátých letech minulého století. I za krátký čas se podařilo shromáždit kolem stovky taxonů. Je založena na kombinaci ekologického a taxonomického hlediska. Primárně jsou rostliny v oddělených bazénech (vodní) a mísách (bažinné) uspořádány ekologicky - např. rostliny litorálu, obnažených den, slatin apod., v opodstatněných případech jsou shromážděny do jedné expozice taxonomicky příbuzné druhy ostřic (Carex), sítin (Juncus) či orobinců (Typha). Z nejzajímavějších domácích druhů je možno uvést matiznu bahenní (Ostericum palustre), stulík malý (Nuphar pumila), plavín štítnatý (Nymphoides peltata) či orobinec nejmenší (Typha minima), z druhů u nás nerostoucích zaujme nápadně kvetoucí zakucelka Ludwigia peploides. Jakožto nejmladší expozice je intenzivně doplňována sběry z terénu.

Rostliny písčin

Ekologicky vymezená expozice rostlin typických pro lehké písčité půdy obsahuje jak rostliny se širokým areálem tyto biotopy charakterizující (hasivka orličí – Pteridium aquilinum, vřes obecný – Calluna vulgaris), tak vzácné rostliny zejména panonských písčin: chvojník dvouklasý (Ephedra distachya), dále ostřici leskloplodou (Carex liparicarpos), zlatovous jižní (Chrysopogon gryllus) a řebříček bledožlutý (Achillea ochroleuca). Spíše atlantské druhy písčin pak reprezentují např. ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) či různé druhy bělolistů (Filago).

Rostliny rašelinišť a slatin

Jedná se o edaficky pojatou expozici rostlin rašelinných a částečně i slatinných vlhkých půd. Slatiny reprezentuje např. popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), kosatec sibiřský (Iris sibirica) nebo v Čechách téměř vyhynulá přeslička různobarvá (Equisetum variegatum). Z rašelinných druhů zde rostou vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), mochna bahenní (Potentilla palustris) nebo vzácná šicha černá (Empetrum nigrum).

Užitkové rostliny

Užitkové rostliny jsou umístěny na první terase. Pěstuje se zde ca 100 druhů, jak vytrvalých, tak jednoletých a dvouletých. Důraz je kladen na tři skupiny rostlin:

(a) příklady běžných i exotičtějších zelenin (rajče, celer, artyčok);

(b) aromatické rostliny, zejména středomořské rostliny z čeledi Lamiaceae (např. meduňka, yzop, máta peprná, levandule) a Asteraceae (bendedikt lékařský – Cnicus benedictus, ostropestřec mariánský – Silybum marianum);

(c) příklady léčivých rostlin z naší domácí květeny (vlaštovičník, jahodník, řepík, mydlice); mnohé z aromatických rostlin uvedených ve druhé kategorii jsou ale rovněž užívány jako léčivé. Zastoupeny jsou též některé jedovaté rostliny (blín, kokořík).

Expozice je každoročně zčásti obnovována výsadbami krátkověkých druhů.

Expozice rašeliništních vřesovcovitých

Soubor vřesovcovitých rostlin vyžadujících kyselou rašelinnou půdu je doplněn dalšími rostlinami s podobnými ekologickými nároky. Z čeledi vřesovcovitých zde nalezneme i u nás se vyskytující druhy jako rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) nebo exotičtější zástupce – severoamerický druh libavku poléhavou (Gaultheria procumbens) nebo atlantský druh dabécii kantabrijskou (Daboecia cantabrica). Druhou skupinou jsou naše běžné kapradiny – kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a osladič obecný (Polypodium vulgare). Dřevinnou dominantou expozice je borovice kleč (Pinus mugo).

Stinná skalka

Stinná skalka je zčásti zarostlá břečťanem a připravuje se na úpravy a výsadby. Přesto zde v každé roční době najdeme některé pěkně kvetoucí rostliny: na jaře např. iberku vždyzelenou (Iberis sempervirens), škornici (Epimedium) či smilacinu (Smilacina), později významné evropské reliktní a endemické rostliny z čeledi podpětovitých (Gesneriaceae) – Haberlea rhodopea a Ramonda pyrenaica či některé bohyšky (Hosta), okrasné po většinu roku listem. Dřeviny jsou převážně domácí nebo běžně pěstované jehličnany a okrasné keře, celoročně jistě zaujme zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata), na jaře při dolní cestě zvonečkovité květy východoasijského druhu datyně zvonkovité (Enkianthus campanulatus) z čeledi Ericaceae. Vývojově zajímavým druhem je v systému izolovaná kapradina podezřeň královská (Osmunda regalis), domácí v západní Evropě.

Středozemská skalka

V současnosti není druhově příliš bohatá a předpokládá se její rekonstrukce a doplnění. Přesto se zde po celý rok setkáváme s nápadně kvetoucími typickými středozemskými druhy, jako jsou např. routa vonná (Ruta graveolens), levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia), paznehtník ostnitý (Acanthus spinosus), nápadný zástupce typicky mediteránní čeledi cistovitých cist topololistý (Cistus populifolius), z jednoděložných např. cibulovinu Asphodeline lutea. Z druhově bohatých rodů zde nalezneme některé devaterníky (Helianthemum), třezalky (Hypericum) či máky (Papaver). Na horním konci je skalka ohraničena pěkným keřem ruje vlasaté (Cotinus coggygria).

Sbírka jehličnanů

Sbírka jehličnanů je umístěna v dolní části zahrady naproti expozici Středoevropské květeny. Dominantou je mohutný exemplář tisovce dvouřadého (Taxodium distichum), v popředí u cestičky pak keřovitý hlavotis peckovitý (Cephalotaxus harringtonii). Druhové bohatství tvoří zejména druhy jedlí (např. Abies concolor, A. koreana), cypřišků (Chamaecyparis nootkatensis, Ch. pisifera) a zeravů (Thuja occidentalis, T. plicata).

Cephalotaxus harringtonii (hlavotis peckovitý). Foto: L. Hrouda

V expozici jsou též venku pěstované blahočety (Araucaria), které se při dlouhotrvajících mrazech na zimu zakrývají. Nově byl vysazen cedr himálajský (Cedrus deodara). V létě na tuto sbírku organicky navazuje kolekce subtropických jehličnanů, přezimovaná ve studeném subtropickém skleníku.

Galerie venkovních expozic
Powered by Drupal

Studentský web PřF UK